Finanční zprávy Půjčky, úvěry, pojištění, investice, bankovnictví, podnikání
V dnešní době je s jediným příjmem poměrně těžké vyjít, a proto si mnoho lidí vydělává přivýdělkem z podnikání. Ovšem i peníze z nejrůznějších podnikatelských vedlejších aktivit je zapotřebí zdanit a my si nyní ukážeme jak na to.
Pokud se rozhodnete, že své příjmy obohatíte o výdělek z podnikatelské činnosti, pak musíte mít na paměti, že pokud přesáhnete 6000 tisíc korun ročně, budete se muset popasovat s daňovým přiznáním. Tyto vedlejší příjmy vám totiž zabrání v tom, abyste požádali zaměstnavatele o zúčtování.
Pokud v zaměstnání odvádíte sociální a zdravotní pojištění alespoň z minimální mzdy, pak bude vaše podnikání z hlediska daní vedlejší činnosti. V prvním roce této činnosti, která je klasifikovaná jako vedlejší, nemusíte odvádět zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Pojistné se bude odvádět až po podání prvního přehledu. V případě vedlejší činnosti se pak bude odvozovat od reálného výdělku z podnikání.
Pro zdravotní pojištění podobná rozhodná částka stanovena není. Platí však, že zálohy se hradit nemusí a pojistné za podnikatelskou činnost se odvede po podání Přehledu o příjmech a výdajích ze skutečně dosaženého zisku. U vedlejší činnosti neplatí minimální vyměřovací základ, a je tedy možné se vyhnout placení minimální záloh, tak jak to dělají osoby, které mají podnikání jako hlavní činnost.
I při podnikání na vedlejší činnost lze uplatňovat výdajové paušály, nezdanitelné části základu daně a slevy na dani. Je však nutné sledovat, aby využíváním daňového paušálu nedošlo k odebrání nároku na daňovou slevu na vyživovanou manželku nebo daňové zvýhodnění na dítě. K tomu dojde v momentě, kdy součet dílčích základů daně, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50% celkového základu daně.
