Bitcoin a další kyberměny v očích práva

Krypto a kyberměny se šíří velkou rychlostí. Jak si s nimi vůbec nakládá stát a jak je vidí? A co třeba EET? Jsou příjemci Bitcoinu nuceni být součástí tohoto systému?

ČNB doposud kyberměnu za alternativní měnu neprohlásila. Data evidovaná v protokolu bitcoin nemají charakter pohledávky držitele bitcoinů za jinou osobou, nejsou tedy bezhotovostní peněžní prostředky ani elektronické peníze (§ 4 zákona o platebních službách – ZPS), resp. peněžní prostředky ve smyslu ustanovení § 2 odst.1 písm. c) ZPS, vysvětluje ČNB s tím, že nákup či prodej bitcoinů na vlastní účet není žádnou z platebních služeb (dle § 3 odst. 1 ZPS) ani bezhotovostní obchod s cizí měnou (§ 2 odst. 1 písm. e) ZPS). Stejně tak podle centrální banky nepředstavuje platební službu ve smyslu provedení transakce (např. zaslání bitcoinů jinému uživateli) ani vedení účtu v bitcoinech (kdy bitcoiny za vlastníka spravuje, typicky v rámci „virtuální peněženky“ na internetové stránce, jiná osoba). Směnou bitcoinů nejsou naplněny ani znaky směnárenského obchodu (§ 2 odst. 1 ZSČ) a kryptoměna nevykazuje podle odkazovaného dokumentu ani znak investičního nástroje (s výjimkou obchodování s deriváty na bitcoiny).

Bitcoin jako takový je nehmotná věc, a oficiálně není měnou. Kde se teda bere? Bitcoiny může mít každý. Stačí jen začít těžit na těch správných serverech a vlastně tak investovat pouze elektřinu do vašeho počítače. Těžba Bitcionu je poměrně pomalá, takže  snáhlým zbohatnutím nepočítejte. Vše stojí na víře uživatelů, ale co EET?

Příkladem je Bitcoin Coffe v Paralelní Polis, která se vzpouzí systému EET. Příjímá platby pouze v Bitcoinu, který si zde můžete směnit za reálné peníze v automatu. I zde je mít EET povinnost, ale kavárna se vzpouzí natolik, že je ochotna i riskovat své zavření. Paralelní Polis je totiž známá svou anarchistickou myšlen

---